Odželezování vody

Postupy odželezování vody dělíme na:

• Oxidační
• Pomocí iontoměničů

Principem oxidačních postupů je oxidace kladných iontů Fe+2 na Fe+3 a následná hydrolýza železité soli na málo rozpustný hydroxid železitý, který se odstraní filtrací.
Jako oxidační činidlo se používá vzdušný kyslík nebo jiná oxidační látka

Oxidace vzdušným kyslíkem

pH vody by se mělo pohybovat mezi 7-8. provzdušňování vody se provádí buď jejím rozprašováním v komorách nebo vháněním vzduchu do otevřených nebo uzavřených odželezovačích.
Otevřené odželezovače jsou budovány podobně jako flokulační nádrže. Za nimi jsou řazeny pískové filtry. Otevřené odželezovače mají zpravidla větší účinnost než uzavřené. Jejich nevýhodou je však větší prostorová náročnost, vyšší investice a možnost znečištění vody z ovzduší.
Uzavřené odželezovače jsou ocelové nádrže, v horní části je prováděno provzdušňování případně dávkování Ca(OH)2 a ve spodní části je filtrační vrstva.. vzduch se vhání kompresorem, odvádí se odvzdušňovacím ventilem.

Oxidace jinými oxidovadly

Nejčastěji se používá chlor. Zejména tam, kde je železo vázáno do komplexů s organickými látkami, které chlor rozkládá. Dávkování chlóru se řídí hodnotou CHSK nebo barvy vody.
V přítomnosti organických látek je pro odželezování účinný i ozon.

Odželezování v iontoměničích

Odstraňování železa na katexu se děje v sodíkovém nebo vápníkovém cyklu.
Hmota na výměnu iontů je pevná zrnitá látka z umělé pryskyřice, ve které jsou obsaženy aktivní skupiny iontů. Proto má umělá pryskyřice schopnost vyměňovat anionty nebo kationty. Tyto výměny mohou probíhat jen mezi ionty stejného náboje. Kationty jsou kladné a anionty záporně nabité částice.
Při změkčování (výměna kationtů) bude probíhat např. výměna s ionty sodíku (Na+) a chloridu sodného (NaCl).
Pro určení změkčovacího zařízení je určující celková tvrdost, kterou tvoří suma tvrdosti karbonátů a nekarbonátů.